Dobruška

Pokud se vám příspěvek líbí, můžete sdílet 🙂

Takové líbivé slovíčko dávalo mně naději na úspěch. Mistr nás již očekával. Nastupovali jsme zároveň dva. Ten druhý byl až ze Strážnice. Při otevření dveří do dílny nás zaujala na stěně tabulka s heslem:Kdo si myslí že nic neví,bude vlasti chlouba,Kdo si myslí že vše umí,začíná být trouba. Při uvítání nám mistr ihned řekl že nás do práce přijímá jen po dobu sezóny. Zabýval se výrobou malých kapesních kalendářů a to znamená práci asi na půl roku. Z počátku nás to bavilo ale zarazilo nás co potom.

Pracovníků nás bylo celkem osm,3 v tiskárně, 4 děvčata při výrobě a 1 starší pracovník na stálou zakázkovou práci. Pracovali jsme sice s platem malým,ale co hlavní,byli jsme zaměstnaní. Před dvěma roky prý vyráběl ve velkém papírové pohárky ale dělníci se mu rozešli pro neudržitelný nízký plat.

Byli jsme mladí a při tom skromní a veselí. Krásná příroda nás v kraji babičky lákala ven a těšívali jsme se na neděli. Na pozvání jedné spolupracovnice byli jsme jako hosté přítomni v její venkovské chaloupce. Krčila se u samé země střecha byla pokryta neznámou krytinou podobnou šindelům. Čtyři malá okénka a obklopená koldokola zahradou,vše na kvetoucí louce. Opodál tekla řeka Metuje se svými malými přehradami. Celkový pohled připomínal babiččino údolí. U vnitř dvora nás přivítal velký chlupatý pes s ocasem který se podobal velké štětce. Opodál stála kára a je-li třeba,pes ji s naloženou travou přiveze domů. Ve vnitř nízké světničky až do dřevěného stropu stál starý tkalcovský stav. Na otázku proč nepotřebný stav v malém pokojíku který zaujímá celí prostor neodsraní,říká kamarádka – prý by se sním těžko loučila při vzpomínce jakou službu jí za mlada stroj poskytoval. Prý po její smrti ať se s ním naloží podle chuti. Druhou neděli jsme prožívali v Opočně u velkého rybníka olšovce kde se konala slavnost Benátská noc. Na rybníku plavaly ozářené lodičky. Bylo to zajímavé a krásné.

Půl roku je krátká doba a mnoho jsem v Dobrušce neužil. Práce s kalendáři skončila a byly odevzdány nakladateli. V dílně zůstala jen dvě děvčata a jeden dlouholetý knihař pro zakázkovou práci. Ostatní pracovníci jsme se spokojili s vysvědčením pracovního poměru a poznámkou:z nedostatku práce odchází.