V roce 1930 regulovala se řeka Váh. A já dostal spolubydlícího kamaráda,závozníka u vlečky. Rozuměl jsem si s ním a pokládal jsem ho za poctivého člověka. V objemném proutěném kufru měl jsem veškeré svoje “bohatství” včetně ušetřených peněz,a ten byl zasunut pod postelí. Byla neděle a jako obyčejně,byl jsem ve městě za kamarády. Po obědě jak už to bývá krátký odpočinek a chystal jsem se na odpolední zábavu.Pohled do peněženky ukázal že je tam málo. Vytáhnu kufr,hledám peníze ale ty jsou pryč. Místo na deset schodů šlápnu jen na pět a jsem v přízemí. Mistrová ni neví a kamarád je v Půchově za nevěstou.
Podezření ? Kdo jiný než kamarád,spolubydlící. Večer čekal mě velký úkol,hlídat příchod pachatele. Dočkal jsem se pozdě v noci. Byl to nezvyklý příběh kdy za doprovodu četníka kráčeli jsme spolu k domovu a ocitli jsme se před dveřmi mého bytu. Krátké zaklepání a dveře se otevřely.Slušný pozdrav -a – jste podezřelý. Mnoho práce to nedalo a přiznal se na místě. Za moje peníze již měl koupený všední oblek,kožené rukavice a prádlo. Večer před tím jsme byli na Mikulášské zábavě a tam se v naší partě nechal vidět. Platil za nás za všechny. Po odpykání trestu jsem část ukradeného dostal zpět a též nějaké peníze.