Spišská Nová Ves
Mistr a j
eho syn v jeho dílně postačil,ale jakožto svému vyučenci mě poradil abych napsal svému známému knihkupci do Spišské Nové Vsi. Stalo se a přijal mě.
Na rozloučenou s Mladou Boleslaví jsem si poslechnul šumaře kteří právě konali tažení dům od domu a od chodců na chodníku i s pater domů házeli jim peníze na roztaženou plachetku. Záviděl jsem jim,za žebrotu dostávají peníze a dělník který se snaží pracovat chodí s prázdnou kapsou. S novou nadějí obtěžkán proutěným košem se svým bohatstvím jel jsem z Čech na slovensko které jsem měl v dobré paměti. V očích jsem viděl vzdálené Krkonoše ,Moravský kras se svými tunely,Beskydy,v dálce se rýsovaly Vysoké Tatry. A za pár minut se obvila věž Spišského kostela. Byl jsem u cíle téměř po dvanáctihodinové jízdě.
Nad pěkně vybavenou výkladní skříní visela tabule a na ní napsáno:Josef Jeřábek knihkupectví. Slovo knihařství tam však napsáno nebylo a tím jsem byl překvapen. Mistr byl Čech,Moravák a evidovanou živnost měl pouze knihkupectví. Dílnu knihařskou však měl zařízenou a knihy do vazby přijímal pouze ty od něho koupené. Jeřábek knihař nebyl a dělník který u něho před časem pracoval byl na vojně. Dílna byla volná až do času než se vojny vrátí.Mistr byl dobrák ale pivo měl stále na pultě. Plat se mě zvýšil ale jednou při výplatě se mě optal jestli bych místo peněz nepřijal kristalové rádio ale s poznámkou že mě to nevnucuje. Dal jsem přednost penězům.
Téměř rok jsem u Jeřábka pracoval a to do doby kdy se ozval jeho na čas odešlý pracovník který se vrátil z vojny. Matula se jmenoval a pocházel z Klobouk.Ze Spišské Nové Vsi jsem odcházel nerad. Měl jsem více peněz a s mistrem jsme si dobře rozuměli.Netrvalo to dlouho a zabloudil jsem jen tak na nejisto do Ostravy na krátkodobou práci. Stalo se jednou že do dílny přišel “potulný” knihařský tovaryš a žádal mistra o práci. Když byl zamítnut,žádal o malý příspěvek. Dostal ho i ode mne a řekl jsem mu že za krátký čas budu následovat jeho.
Všechno se omrzí i cestování bez uspokojivého výsledku. Počal jsem uvažovat:což kdybych se osamostatnil doma ? Vždyť v baráku bydlí jenom maminka a knihař v okolí není.
Stalo se tak roku 1932